|
|
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Větrovská, Karolína ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů Abstrakt Tato diplomová práce cílí na problematiku uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Cílem práce je zejména analýza pramenů práva vztahujících se na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů a související problematiku odepření uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, zejména pak NY úmluvy a zákona o mezinárodním právu soukromém. Autorka práce využívá za účelem splnění svého cíle zejména komparativní metodu a popisnou metodu. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V úvodu autorka práce seznamuje čtenáře s problematikou, metodologií a systematikou této práce. V rámci další kapitoly autorka práce uvádí čtenáře do pojmosloví rozhodčího řízení, seznamuje jej s koncepty rozhodčího řízení a základními atributy rozhodčího řízení. Následně autorka práce popisuje instituty uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů, vysvětluje rozdílné přístupy jednotlivých pramenů práva, ale i přístupy některých států. Závěr práce poskytuje čtenáři odpovědi na výzkumné otázky. Výzkumné otázky, tj. "je tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů v souladu se závazky?" a "je tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů srovnatelně atraktivní mezi ostatními státy?" mohou být zodpovězeny tak, že dle názoru autorky práce není tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích...
|
|
|
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Petr, David ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Resumé Rozhodčí řízení jakožto způsob řešení sporů zaznamenává narůstající popularitu. Rozhodčí řízení stojí mezi alternativními způsoby řešení sporů na jedné straně a soudním řízením na straně druhé. Ačkoliv také alternativní způsoby řešení sporů, kam řadíme vyjednávání, zprostředkování, mediaci, smírčí řízení, expertizu, mini-trial a také jejich smíšené formy medarb a medaloa mají velice silnou pozici, jejich výsledek není vymahatelný státní autoritou. Tyto nástroje jsou častěji užívány v podnikatelské sféře, kde mají strany sporu zájem na pokračující spolupráci, a jejichž zájmem je spíše překonat částečné neshody či technické spory ve vzájemné spolupráci. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí poskytuje stranám rozhodčí řízení. Rozhodčí nálezy mohou být vykonávány soudní mocí a rovněž celý proces řízení je více formalizován. Přestože zde není přesná definice rozhodčího řízení jako takového, můžeme jej charakterizovat jakožto právem upravené řízení, ve kterém strany sporu přinášejí svůj spor před neutrální osobu (rozhodce či rozhodčí soud), a zároveň souhlasí s tím, že rozhodnutím této osoby bude závazné. Navíc rozhodčí řízení poskytuje stranám značnou flexibilitu v otázce průběhu řízení....
|
|
|
Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu
Vítek, Michal ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Alexander (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
práce Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu Tato disertační práce se v obecné rovině zabývá otázkou interakce mezi transnárodním a národním právem v oblasti mezinárodního obchodu. V rovině konkrétní se pokouší o aplikaci institutu objektivní arbitrability jako limitu právního řádu, který je tvořen zejména soukromě utvářenými normami, které lze zahrnout pod pojem lex mercatoria ("nové lex mercatoria"). Důvodem pro tuto zvolenou metodologii je snaha vytyčit co nejobjektivnější kritérium pro vymezení rozsahu aplikace soukromě vytvářených norem. Navzdory širšímu uznání fenoménu NLM mezi členy akademické obce, a dokonce mezi rozhodci, strany mezinárodních obchodních smluv si nemohou být jisty, zda a do jaké míry volba NLM představuje limitaci pro jejich smluvní vztah, zejména v kontextu uznání a výkonu rozhodčích nálezů. Poznatky této disertace vyplývají zejména z analýzy transnárodních právních norem, rozhodnutí státních i rozhodčích soudů a relevantních zdrojů právní vědy. Důležitý je zejména popis samotného konceptu lex mercatoria jako takového a popis kategorie veřejného pořádku (jak ve státním, tak mezinárodním a evropském významu), který představuje konečný limit aplikace soukromě tvořených norem. Výsledkem této práce je poznatek, že NLM nemůže být aplikováno zcela...
|
|
|
Tuzemský a cizí rozhodčí nález
Madejová, Ivana ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
1 Abstrakt: Tuzemský a cizí rozhodčí nález Účelem této práce je přiblížit a srovnat postavení tuzemského a cizího rozhodčího nálezu v české právní úpravě. Autorka si klade za cíl na základě této analýzy zhodnotit, zda česká právní úprava přiznává cizímu rozhodčímu nálezu stejné možnosti výkonu, jaké přiznává, při splnění totožných podmínek, tuzemskému rozhodčímu nálezu. Práce by rovněž měla zodpovědět, zda rozhodovací praxe českých soudů není v rozporu s mezinárodními závazky. Diplomová práce je rozdělena do pěti částí. První část je věnována obecným otázkám rozhodčího řízení. Smyslem této části je přiblížit rozhodčí řízení jako alternativní způsob řešení sporů. Autorka použití rozhodčího řízení analyzuje mimo jiné rozborem jeho výhod a nevýhod. Dále je pozornost věnována stěžejním institutům rozhodčího řízení jako je arbitrabilita sporu. Druhá část se věnuje nejdůležitějším pramenům práva upravujícím rozhodčí řízení. Pro jednoznačnou aplikaci právních pramenů se autorka rovněž zaobírá kolizemi různých pramenů práva, například v podobě střetu mnohostranné mezinárodní smlouvy s dvoustrannou mezinárodní smlouvou o právní pomoci. Ve třetí části autorka přibližuje samotný rozhodčí nález. Věnuje se jeho dělení a podrobně rozebírá předěl mezi tuzemským a cizím rozhodčím nálezem. Ve čtvrté části detailně...
|
|
|
Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu
Vítek, Michal ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Alexander (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
práce Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu Tato disertační práce se v obecné rovině zabývá otázkou interakce mezi transnárodním a národním právem v oblasti mezinárodního obchodu. V rovině konkrétní se pokouší o aplikaci institutu objektivní arbitrability jako limitu právního řádu, který je tvořen zejména soukromě utvářenými normami, které lze zahrnout pod pojem lex mercatoria ("nové lex mercatoria"). Důvodem pro tuto zvolenou metodologii je snaha vytyčit co nejobjektivnější kritérium pro vymezení rozsahu aplikace soukromě vytvářených norem. Navzdory širšímu uznání fenoménu NLM mezi členy akademické obce, a dokonce mezi rozhodci, strany mezinárodních obchodních smluv si nemohou být jisty, zda a do jaké míry volba NLM představuje limitaci pro jejich smluvní vztah, zejména v kontextu uznání a výkonu rozhodčích nálezů. Poznatky této disertace vyplývají zejména z analýzy transnárodních právních norem, rozhodnutí státních i rozhodčích soudů a relevantních zdrojů právní vědy. Důležitý je zejména popis samotného konceptu lex mercatoria jako takového a popis kategorie veřejného pořádku (jak ve státním, tak mezinárodním a evropském významu), který představuje konečný limit aplikace soukromě tvořených norem. Výsledkem této práce je poznatek, že NLM nemůže být aplikováno zcela...
|
|
|
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Petr, David ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Resumé Rozhodčí řízení jakožto způsob řešení sporů zaznamenává narůstající popularitu. Rozhodčí řízení stojí mezi alternativními způsoby řešení sporů na jedné straně a soudním řízením na straně druhé. Ačkoliv také alternativní způsoby řešení sporů, kam řadíme vyjednávání, zprostředkování, mediaci, smírčí řízení, expertizu, mini-trial a také jejich smíšené formy medarb a medaloa mají velice silnou pozici, jejich výsledek není vymahatelný státní autoritou. Tyto nástroje jsou častěji užívány v podnikatelské sféře, kde mají strany sporu zájem na pokračující spolupráci, a jejichž zájmem je spíše překonat částečné neshody či technické spory ve vzájemné spolupráci. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí poskytuje stranám rozhodčí řízení. Rozhodčí nálezy mohou být vykonávány soudní mocí a rovněž celý proces řízení je více formalizován. Přestože zde není přesná definice rozhodčího řízení jako takového, můžeme jej charakterizovat jakožto právem upravené řízení, ve kterém strany sporu přinášejí svůj spor před neutrální osobu (rozhodce či rozhodčí soud), a zároveň souhlasí s tím, že rozhodnutím této osoby bude závazné. Navíc rozhodčí řízení poskytuje stranám značnou flexibilitu v otázce průběhu řízení....
|
host ::
RSS.